Vítejte v magickém světě nejlepšího přítele člověka psa

Původ: Argentinskou dogu vytvořil jistý doktor Antonio Nores Martinez na základě zjištění, že žádné z dosud v Argentině žijících plemen není schopno spolehlivě ochránit obrovská stáda hovězího dobytka před pumami a jaguáry. Křížením místních potomků španělských mastinů s překvapujícím množstvím dalších plemen ( uvádí se anglický buldok, boxer, německá doga, bulteriér a snad i irský vlkodav a pointr) se za několik desetiletí podařilo stvořit psa s molossoidními rysy, přesto však velmi rychlého a vytrvalého. K oficiálnímu uznání plemene došlo v Argentině v roce 1964, ze strany FCI dokonce až v roce 1973.

 

Argentinská doga

 

 

Popis: Masivně stavěný pes větší střední velikosti, mimořádně atletický a svalnatý. Charakteristický vzhled mu dodává mohutná hlava se širokou mozkovnou a mohutnými žvýkacími svaly. Uši se dříve kupírovaly nakrátko, dnes by měly být vzpřímené nebo polovzpřímené. Tělo čtvercové, svalnaté. Dlouhý a silný ocas, v klidu svěšený, při pohybu se komíhá ze strany na stranu. Srst krátká, tvrdá a lesklá. Zbarvení: čistě bílé.

Charakteristika: Mimořádný pes, který v sobě spojuje sílu a mohutnost molossů s rychlostí, mrštností a vytrvalostí teriérů a dalších loveckých psů. Má výborný čich, dobře aportuje, je schopen loveckého i služebního výcviku.

Zvláštní nároky: Má rád teplo a bez problémů snáší i letní vedra, nehodí se však k celoročnímu držení mimo dům. Potřebuje důsledný výcvik, těsný kontakt s lidmi a vhodné zaměstnání.

Užití: Pes vyšlechtěný k lovu jaguárů, pum a divokých prasat, případně k obraně stád před nimi. Dnes slouží především jako spolehlivý strážce a respekt budící společník, v zámoří se prý osvědčil v policejních službách i jako vodicí pes pro nevidomé.

Výskyt: Patří k méně běžným, ne však zcela vzácným plemenům.

Možná záměna: Vzhledem k typické bílé barvě nepravděpodobná.