Pinč
Původ: Pravděpodobně má nejblíže k původnímu typu pinče, od něhož byli později odvozeni dnes známější dobrmani i malí hladkosrstí pinčové. Středně velcí hladkosrstí psi se odnepaměti vyskytovali na německém, ale i českém venkově a plnili tam nejrůznější úkoly : lovili krysy, hlídali dvůr, doprovázeli formany a povozníky.
Pinč
Popis: Středně velký hladkosrstý pes kvadratické tělesné stavby, působící elegantním dojmem. Hlava dlouhá, s vysoko nasazenýma překlopenýma ušima ve tvaru písmene V. Hřbet krátký, jeho délka odpovídá kohoutkové výšce. Ocas vysoko nasazený, zkracuje se asi na tři články. Srst krátká, přiléhavá, hustá a lesklá. Zbarvení: jednobarevné hnědočervené v různých odstínech nebo černé s pálením.
Charakteristika: Temperamentní, pozorný a pohyblivý pes. Po svých vesnických předcích zdědil přirozenou ostrost a schopnost poradit si v každé situaci. Je velmi učenlivý a inteligentní, dobře hlídá.
Zvláštní nároky: I když je německý pinč na potravu, péči o srst i na prostor nenáročný, lze ho doporučit jen zkušenějším kynologům. Při nesprávné či nedostatečně důsledné výchově z něj totiž snadno může vyrůst těžko zvladatelný paličák či rváč, nebo naopak útočný bázlivec.
Užití: Dříve univerzální selský pes, dnes společník a hlídač.
Výskyt: Mnohem vzácnější než jeho nejbližší příbuzní, dobrmani a malí hladkosrstí pinčové. Přesto je nejen v Německu, ale i u nás slušná chovná základna.
Možná záměna: I když se velmi podobá svým výše zmíněným příbuzným, střední velikostí se od nich jednoznačně odlišuje. Podobný je rovněž příbuzný, i když velmi vzácný manchesterský teriér, kterého však na první pohled rozeznáte podle dlouhého, nekupírovaného ocasu. Navíc je o 5 - 10 cm v kohoutku menší.
| pes | 45 - 50 cm | |
| fena | 45 - 50 cm |