Belgický ovčák- Malinois
Původ: Zhruba od druhé poloviny 17. století začali do té doby převážně držené velké pastevecké psy - obranáře vytlačovat menší a hbitější ovčáci, dovedně pracující se stádem. Vyskytovali se po celé Evropě a shodovali se v základních exteriérových znacích : měli neosrstěnou čenichovou partií, vztyčené uši a byli střední velikostí. Na území Belgie došlo koncem 19. století k vytyčení základních znaků belgických ovčáků, kteří až do té doby byli značně nejednotní, a později i k vydělení čtyř základních variant podle typu a barvy srsti.
Popis: Středně velký, harmonicky stavěný pes s přiměřeně velkou hlavou. Délka lebeční a čenichové partie je přibližně stejná. Oči středně velké mírně mandlového tvaru, co nejtmavší, ani vystouplé, ani zapadlé. Uši vztyčené a vysoko nasazené, úměrně dlouhé. Krk delší, svalnatý, suchý. Končetiny s pevnými kostmi, rovné a svalnaté. Vydatný pohyb. Tělo mohutné, ne však těžké. U psů žádoucí čtvercový formát, feny mohou být o něco delší. Hrudník ne příliš široký, ale hluboký, umožňující vytrvalý pohyb. Ocas středně dlouhý. V klidu nesen svěšený se zvednutou špičkou, při pozornosti se zvedá a oblouk se zdůrazňuje.
Typ a zbarvení srsti: podle nich se belgičtí ovčáci dělí do čtyř rázů
Malinois - krátkosrstý, plavý s černými špičkami chlupů a s černou maskou
Tervueren, Groenendael, Lakenois
Charakteristika: Všichni belgičtí ovčáci jsou aktivní, živí, vytrvalí a odolní psi, schopní pozoruhodných výkonů. Vyznačují se vysokou inteligencí, velkou učenlivostí, mají vrozené hlídací schopnosti, jsou rychlí a neúnavní. K cizím lidem jsou vrozeně nedůvěřiví, někdy působí až plachým dojmem, ale v případě potřeby dokážou neohroženě zasáhnout.
Užití: Všichni belgičtí ovčáci jsou vynikajícími psy pro sportovní a služební kynologii. Zvláště malinois bývají i na vrcholných světových soutěžích jako jediní schopni konkurovat německým ovčákům. Díky své rychlosti a učenlivosti se belgičtí ovčáci výborně uplatňují při soutěžích agility
Výskyt: U nás i v Evropě jsou vcelku běžně chováni malinois a tervueren, méně často groenendael a jen výjimečně lakenois.
Zvláštní nároky: Tito celkově nenároční psi bezpodmínečně vyžadují citlivé, nikdy hrubé, zato však vždy důsledné vedení. Výcvik by se měl uskutečňovat, zvláště v mládí, především formou hry. I když při správné výchově dokážou být dobrými společníky, vždy by měli mít i odpovídající sportovní či pracovní vyžití. Nečinnost jim škodí.
Možná záměna: Pokud se důkladně seznámíte s jednotlivými barvami belgických ovčáků a k nim náležejícími typy osrstění, záměna s jiným ovčáckým plemenem prakticky není možná. Přesto pro úplnost uvádíme: oproti německému ovčákovi jsou belgičtí ovčáci o něco jemnější, subtilnější, s poněkud "liščím" výrazem.
| pes | 62 cm | |
| fena | 58 cm |